Milí občané Lázní Bělohradu, Brtve, Dolního Javoří, Hřídelce, Lánů a Uhlířů. Společně jsme vkročili do doby, která nás všechny vybízí ke ztišení, zpomalení a vnímání prostého smyslu života. Kdy jindy, než právě nyní můžeme lépe najít cestu k sobě samým, k rodině, k přátelům a k hodnotám, které v běhu každodenního života někdy ztrácíme.

Pravý význam adventu tkví v symbolice světla, které přichází do temnoty. „I jeden paprsek může prostoupit mnoho tmy“, řekl František z Assisi. Advent je cestou, na níž si uvědomujeme hodnotu světla právě díky období tmy. Ať už jsme věřící, nebo ne, tento čas nám připomíná, že vždy je naděje a že světlo se rodí z tmy.

Každá adventní neděle přináší zapálením svíce na adventním věnci určité poselství. První neděle nás nabádá k naději – té tiché a silné víře, že všechno má svůj smysl a že po každé noci přichází nový den. Právě naděje nám pomáhá překonávat obtížné chvíle, i když se nám třeba někdy zdají nekonečné. Bez naděje bychom se těžko dokázali posunout vpřed a těšit se z maličkostí, které nám život nabízí.

Druhá adventní neděle nám připomíná pokoj. V dnešním světě, kde každý den slyšíme o konfliktech, hádkách a neshodách, je pokoj někdy těžko dosažitelný. Přesto je to jeden z nejkrásnějších darů, které si můžeme přát – pokoj v duši, pokoj mezi lidmi a mír ve světě. Když zapálíme druhou svíci, je to jako připomenutí, že skutečný pokoj začíná uvnitř každého z nás a šíří se jako kruhy na hladině.

Třetí adventní neděle přináší radost. Možná tu nejčistší radost, kterou tak snadno projevují děti, když se těší na to, co přijde. Je to radost, která vychází z očekávání něčeho dobrého, něčeho většího, než jsme my sami.

Láska, čtvrté poselství adventu, je silná a bezpodmínečná. Během roku často zapomínáme, jak důležitá je skutečná láska, která nezištně dává a neočekává nic zpátky. Advent nám dává šanci projevit svou lásku k těm, kteří jsou nám nejbližší, ale i k těm, kteří potřebují naši podporu a pochopení. A právě v této době, kdy se svět halí do ticha a zimního chladu, je láska teplem, které nás hřeje a chrání.

Přála bych si, abychom všichni hledali způsoby, jak přinášet naději, pokoj, radost a lásku těm, s nimiž sdílíme své životy. Ať už jde o milé slovo, pomocnou ruku nebo prostou přítomnost – naše činy mají moc měnit životy těch kolem nás.

Zkusme nejen v tento slavností čas žít s otevřeným srdcem a vstřícností k druhým. Buďme si navzájem oporou a připomínejme si, že i v malých gestech se skrývá velká síla. Vytvářejme spolu město, kde je radost žít, kde se cítíme doma a kde vzájemná úcta a sounáležitost nejsou jen slova, ale každodenní skutečnost.

Alena Kuželová, starostka města Lázně Bělohrad