Václav Březina

Václav Březina - BL 5/2002

Od narození Mistra Václava Březiny roku 1862 v Pátku nad Ohří uplynulo letos 15.září 140 let. Jeho otec Jan byl bratrem Karla Březiny, který nechal postavil hotel Zátiší. Václav, malíř zvučného jména, skvělý krajinář, byl nadán vytrvalou pílí. Už jako hoch miloval přírodu a projevoval velké malířské nadání. Ke svému cíli se houževnatě probojovával, přes skrovné rodinné prostředky. Své vynikající schopnosti si prohloubil studiem na malířské akademii v Praze, kde navázal upřímné přátelství s Antonínem Slavíčkem, a na akademii vídeňské. Že pro dobré náměty nechodil nikdy daleko, dosvědčuje vzpomínka jeho spolužáka. Když žáci dostali za úkol zobrazit hlavu s výrazem bolesti, Březina nakreslil před zrcadlem svou vlastní oteklou a ovázanou tvář - bolely ho totiž právě zuby. V krajinářské škole byl nejoblíbenějším žákem Julia Mařáka, ten mu zůstal po celý život otcovským přítelem. Oba milovali les a vodu a většinou malovali venku v přírodě. Roku 1888 byl Březina spoluzakladatelem spolku výtvarníků Mánes. Pomáhal Mařákovi při malování a zvětšování obrazů pro schodiště Národního muzea. Uspořádal řadu výstav a získal mnoho pochvalných uznání. O svatodušních svátcích roku 1906 představil veřejnosti v Mladé Boleslavi 61 obrazů. Roku 1905 se konala umělecká výstava v Lázních Bělohradě, za účasti více krajinářů, Březiny, Kalvody, Kuby... Bělohrad si Václav Březina zamiloval jednak jako rodiště svého otce, jednak pro jeho krásné okolí. Ve zdejší společnosti byl pro svou veselost a dobrosrdečnou povaho vítaným hostem. Pilně tu maloval, zejména v Bažantnici. Lesní zátiší les v každém ročním období, jezírka, a hlavně břízy. Několik krásných Březinových obrazů visí v Raisově Památníku. Jako dobrý otec rodiny starostlivě pečoval o manželku Cecílii a dceru Marii. Zemřel 8. září 1906 v Jindřichově Hradci. Na přání rodiyn byl převezen a pohřben v Bělohradě, několik kroků od svého obrazu Madony, který daroval do Bělohradského kostela z vděčnosti na otcovu památku. Po čase pak byly jeho ostatky vyzvednuty a převezeny na vyšehradský Slavín, kde odpočívá ve společném hrobě se svým učitelem a přítelem nejmilejším - Juliem Mařákem.
Březinův krásný obraz Panny Marie nechala Dr. Milena Černá zreprodukovat a vydala ho tiskem ve formátu malého obrázku s logem „NAŠE BĚLOHRADSKÁ PANÍ“. V Bělohradě žila do roku 1920 Březinova matka a dosud zde žijí jeho vzdálení příbuzní.
Text : Antonie Vanišová