Město na první pohled zaujme upraveností a nadstandardní občanskou vybaveností, což u třítisícového městečka nemusí být samozřejmostí.

O práci, která za tím stojí, jsme hovořili se starostou Pavlem Šubrem.

Souvisí ráz města s tím, že jsou tu lázně?

Lázeňství a jeho tradice určitě hraje svou roli, právě díky tomu jsou ve městě velké plochy veřejné zeleně, parky, také sportoviště byla dimenzována jako větší. V minulosti se tento fakt odrážel i na dotacích, ministerstvo pro místní rozvoj mělo asi před deseti lety program zaměřený na cestovní ruch a speciálně na lázeňství, z něhož jsme pořídili třeba chodníky, povrchy silnic nebo techniku na údržbu parku.

S jakým rozpočtem letos hospodaříte?

Bez započítaných dotací je náš rozpočet asi šedesát milionů. Volných prostředků na letošní investice ale máme jen asi šestnáct milionů a k tomu i dost vysoký zůstatek necelých devatenácti milionů korun z loňského hospodaření. Pravděpodobně tyto peníze využijeme na zaplacení podílů u některých letošních dotačních titulů.

Co se týče práce, měli jste vloni docela nabito…

Zrealizovali jsme asi deset větších investičních akcí. Nejnáročnější akcí bylo vybudování vodovodu a kanalizace v Brtvi v rozsahu asi sedmačtyřiceti milionů korun. Osmdesát pět procent nákladů se podařilo pokrýt z dotací. Kanalizace je vyvedena na bělohradskou síť a čističku a nepříjemnou komplikací bylo narušené pohodlí obyvatel Brtve – veškeré sítě totiž vedou pod jedinou silnicí, která obcí prochází, a během prací nebylo možné odklonit dopravu po objízdné trase. Na štěstí už jsou vodovod i kanalizace položeny a silnice nově vyasfaltována a lidem už nehrozí, že zůstanou bez vody, tak jako se to stalo několikrát v minulosti, když v Brtvi vyschly studny. Druhou velkou akcí byla dostavba sportovního areálu v Bažantnici – v loňské první etapě jsme řešili hlavní budovu – fotbalové kabiny a herny na stolní tenis včetně inženýrských sítí, součástí akce bylo také vybudování parkoviště pro pětašedesát aut a dva autobusy. Vzhledem ke kulturním akcím, které se v Bažantnici konají, to byla vlastně nutnost. Novinkou je dětské hřiště v přírodním stylu u mateřské školy a vybudování výtahu v domě s pečovatelskou službou.

Vyjasnily se nějak plány na využití bělohradského zámku?

Zámek byl takový danajský dar. Získali jsme ho zadarmo před sedmi lety. Tenkrát o něj hned projevil zájem soukromý investor. Vypadlo to, že v objektu vznikne seniorské bydlení. Bohužel tento záměr nedopadl, asi i kvůli ekonomické krizi, kdy nebylo vypisováno tolik dotací. O budoucnosti zámku jsme jednali na radě zrovna před pár dny a závěr je jasný: město na jeho opravu nemá a mít nebude. Šlo by totiž o investici kolem dvou set milionů korun, což by zablokovalo možnost realizace jakýchkoli dalších projektů na řadu let dopředu. Navíc provozní náklady by ročně představovaly další milion až dva. Jedinou cestou je tedy přilákat investory. Otázkou zůstává, jak zámek využít – další hotel nebo ubytování by se už u nás neuživil, takže reálné je asi opravdu vsadit na seniorské nebo zdravotnické zařízení. Optimistické je, že pozorujeme zvýšení zájmu potencionálních investorů.

Co vás v loňském roce obzvlášť potěšilo?

Kromě modernizace sportovního areálu je to například vyjasnění situace kolem možného vývozu kyanidů v sedmdesátých letech z továrny, kterou nyní vlastní firma Narex, na městské skládky. Podařilo se nám získat dotace ve výši skoro dvou milionů korun ze Státního fondu životního prostředí a z Královéhradeckého kraje, díky kterým se plně pokryly náklady na šetření. Průzkum, který probíhal celý loňský rok, zajistila firma Vodní zdroje Ekomonitor Chrudim. Jsem velmi rád, že vrty, analýzy a rozbory nebezpečné znečištění neprokázaly a že se nepotvrdilo ani ohrožení vodních zdrojů. Prostě kontaminace se nepotvrdila.

Radost mám také z knížky Střípky ze života a díla Karla V. Raise od Martina Hladkého nebo z odhalení pamětní desky zapomenutému válečnému hrdinovi plukovníkovi Eduardu Rulfovi.

K životu lázeňského městečka patří pestrý kulturní život, bylo to tak i vloni?
Město i místní organizátoři připravili bohatý mix tradičních i jednorázových kulturních programů a musím říct, že nás mile překvapila opravdu vysoká návštěvnost na většině z nich – i přes prázdninová vedra. Do kultury dáváme přes dva a půl milionu korun a i osobně považuji za důležité, aby tu nabídka kulturního, sportovního a společenského vyžití byla, aby lidi jen nechodili z práce do práce a mezitím neseděli doma. Zvlášť úspěšné bylo vloni třeba zahájení lázeňské sezony, koncerty i divadla v Bažantnici během Bělohradského kulturního léta, mezinárodní folklorní festival v režii místního souboru Hořeňák a samozřejmě tradiční velké akce včele se Strašidelnou Bažantnicí. Velice vydařené byly také oslavy stopětatřicátého výročí vzniku bělohradského hasišského sboru.

Připravujete ve městě v tomto roce nějakou výjimečnou akci?

Výjimečnou akcí letošního roku by mělo být uspořádání jednoho z nejvýznamnějších celorepublikových pochodů Za posledním puchýřem. Byla by to asi čtyřdenní akce v půlce listopadu a už jsme se dohodli, že ji i organizátory z řad místního Klubu českých turistů podpoříme.

S jakými hlavními investicemi počítáte v novém rozpočtu?

Chtěli bychom pokračovat v dostavbě sportovního areálu, vybudovat sdruženou kanalizační přípojku ve městě, zmodernizovat zázemí v hasičské zbrojnici a rozšířit knihovnu, která je ve stejné budově – žádáme o dotaci z Královéhradeckého kraje. Na jednom projektu budeme spolupracovat s firmou Deprag, která chce odstranit budovu bývalé jídelny u železničního přejezdu u výjezdu na Jičín a postavit tam parkoviště pro zaměstnance. My bychom se podíleli položením chodníků a instalací veřejného osvětlení. Samozřejmě to není vyčerpávající výčet – čeká nás mnoho dalších investičních i neinvestičních akcí.

Autor: Věra Kociánová

Zdroj: Jičínský deník