Rekonstrukce roky nevyužívaného barokního zámku v Lázních Bělohrad na Jičínsku je nad finanční síly města. Je třeba intenzivně hledat investora, který jej koupí a opraví.
Tato doporučení, vyplývající z nezávislé studie, na svém únorovém jednání prodiskutovali před týdnem městští zastupitelé.
Studie využitelnosti, vypracovaná firmou Regioplan Liberec, současně varovala, že objekt není národní kulturní památkou, ale v uvozovkách pouze kulturní památkou, proto není šance získat na obnovu evropské dotace. „Investor současně nemá kvůli památkové ochraně volné ruce při rekonstrukci," upozornil starosta Pavel Šubr. Na druhou stranu je stavební stav nemovitosti relativně uspokojivý. Zámek je ale třeba sanovat, aby se situace nezhoršovala. „A co nejintenzivněji máme hledat investora," dodal starosta.
Peripetie s bělohradským zámkem se táhnou leta. Teprve roku 2004 skončil spor státu s původními vlastníky z rodiny Kinských, kteří ale zámek zpět do svého majetku nevysoudili. Město pak začalo jednat s firmou Sherydan CR, která hodlala přestavět areál na seniorské bydlení. Krátce nato však byl zpochybněn převod zámku na město z roku 1992. „Opět začala jednání, která v roce 2009 definitivně potvrdila, že vlastníkem jsme my. Příprava seniorského bydlení pokračovala, čekalo se na ukončení nájemní smlouvy s učilištěm, které zde sídlilo. Roku 2010 byl zámek vyklizen, ale bylo to období hospodářské recese, a i když jsme smlouvy se Sherydanem udržovali, projekt de fakto skončil," zrekapituloval vývoj posledních let starosta. Od odchodu školy je zámek prázdný a chátrá.
Po volbách v roce 2014 se v zastupitelstvu objevil názor, že by mělo město zámek opravit samo a sestěhovat do něj městské instituce, včetně městského úřadu. „Osobně jsem tento názor neprosazoval. Domnívám se, že rekonstrukce by byla nad síly města, byla by to naše investiční sebevražda. Rekonstrukce vyžaduje minimálně 170 miliónů korun, náš roční rozpočet na investice je přitom 11 miliónů," řekl starosta s tím, že tento názor nakonec potvrdila i zmíněná studie. Včetně varování nad následnými vysokými provozními náklady.
Nápadů, jak zámek využít, už tu bylo hodně. Počínaje francouzskou firmou, která zde uvažovala vybudovat hotel, ale odradila ji vzdálenost od velkého města. Až po ukrajinského podnikatele, který tady chtěl mít rodinné sídlo. „Mnohé překvapila rozlehlost objektu. Většina také požadovala koupit zámek včetně zhruba čtyřhektarového parku. Ten ale zastupitelé prodat nechtěli. Naštěstí zájem o tuto památku stále je. Jen za leden jsme zaznamenali asi tři firmy, které tu zvažovaly vybudovat seniorské bydlení či jakési zdravotnické zařízení," prozradil Šubr. Ví však, že sehnat seriózního investora bude během na dlouhou trať.
„Nestačí zdědit 15 miliónů. Další desítky až stovky bude nutné investovat do obnovy. Kupec nám musí garantovat, že opravdu zámek opraví," řekl starosta.
Podle posledního ocenění má zámek hodnotu přes 30 miliónů korun. „Tržní cena včetně parku je však pouze 18 miliónů, bez parku pak deset až patnáct miliónů," upozornil starosta Šubr s tím, že již jednal s firmami, které garantovaly rekonstrukci objektu, ale žádaly odkup za symbolickou částku. I toto budou muset zastupitelé do budoucna rozhodnout. „Někteří zastupitelé mohou mít obavu, aby někdo nedal trestní oznámení, že jsme poškodili město, ale myslím, že by se tím zabránilo větším škodám, když by ten zámek pustl," dodal Šubr.
Ludmila Žlábková
Deník Právo