Budova rehabilitace dětské léčebny má před sebou nejistou budoucnost. Bělohradské lázně už nemají o nemovitost zájem a podle vyjádření představitelů radnice reálně hrozí, že si postaví vlastní. Na bedrech města by tak zůstala opuštěná a chátrající budova, pro kterou by nejspíš jen těžko hledalo využití.

"Během jednání zastupitelstva na konci minulého roku zazněly na adresu lázní od některých kolegů negativní reakce v souvislosti s diskutovaným prodejem léčebny. Reakce lázní byla taková, že budovu léčebny nutně nepotřebují. Znalecký posudek ji totiž oceňuje na pět a půl milionu korun, jenže dalších minimálně tři až pět milionů by bylo potřeba investovat do oprav. Pokud by si lázně postavily úplně nové prostory, vyšlo by je to možná na osm milionů. Obávám se, že pokud se nepodaří stávající objekt v areálu léčebny prodat, přibudou nám velké starosti," prohlásil starosta města Pavel Šubr.

Situace se tak během několika málo měsíců radikálně změnila, protože ještě loni na podzim to vypadalo, že lázně objekty s rehabilitací, školními třídami a bytem v areálu dětské léčebny odkoupí. Areál léčebny tvoří trojice objektů, dva z nich přitom patří právě městu. Lázně mají ve vlastnictví ubytovnu.

Radní Radim Kalfus, který řadu let působí ve vedení lázní, zdůvodnil odstoupení od záměru mimo jiné havarijním stavem dodávky tepla a teplé vody a také navýšením požadované ceny, neboť původní znalecký posudek před čtyřmi lety ohodnotil nemovitosti na pět milionů, tedy o půl milionu méně. Důvodem podle něj byla i nechuť některých zastupitelů jednat o úhradě formou takzvaného splátkového kalendáře.

"Problém je, že ať už bude majitelem kdokoliv, do budov je potřeba investovat miliony korun. České léčebny si konkurují a je jasné, že rodiče dají děti raději do pěkně vybaveného zařízení, než aby je posílali do zastaralého prostředí, jehož mnohé části dožívají nebo nevyhovují současným normám. V případě, že se lázně odstěhují, budeme řešit navíc i využití objektů, které lázně vytápějí starým teplovodem," přiblížil starosta.

Jakékoliv nové využití budov léčebny přitom značně limituje statut lázeňského místa. Podle předpisů by proto měly nadále sloužit hlavně pro účely lázeňství.

"Vždycky jsem měl hrůzu, že dětská léčebna jednou skončí. Nevím, co bychom pak s objektem dělali, protože město má poměrně hodně nemovitostí. Budova rehabilitace se nachází ve vnitřním lázeňském území, takže k jejímu případnému využití by se muselo vyjádřit ministerstvo zdravotnictví. A v územním plánu města je tato lokalita vyhrazena přímo pro lázeňství, z čehož vychází jasně dané možnosti využití, které to striktně omezují právě na účely lázeňství nebo pro veřejné účely," vysvětluje Šubr.
Jeho zástupce Jan Pavlásek považuje městské nemovitosti v areálu dětské léčebny za zbytný majetek, o který by se měly postarat lázně. "Už jsem to říkal i na jednání zastupitelstva, pro město by bylo nejlepší, kdyby lázně objekty léčebny od města odkoupily a zrekonstruovaly je. Jenže jejich zájem opadl, takže jsme se ocitli v patové situaci. Čeká nás rozhodnutí, jak s objektem naložíme dál," konstatuje bělohradský místostarosta.

(jn)