Lázně Bělohrad odhalí desku českému vědci Antonínu Fričovi, který tam založil muzeum. Kdyby měl problémy, se srdcem, patrně by dnes měl muzeum třeba v Poděbradech.

Jenže profesor Antonín Frič (1832- 1913), významný český přírodovědec a paleontolog, trpěl na klouby, což byl neblahý důsledek sezení v kamenné pracovně u zoologických sbírek starého muzea v Praze. Až mu někdo doporučil slatinné Lázně Bělohrad. A právě tam mu v pátek v 16 hodin na Fričově muzeu odhalí pamětní desku ke stému výročí úmrtí, které připadá přesně na 15. listopadu.

Pražský rodák, mezi jeho nejvýznamnější objevy patří živočichové 3 rostliny českého permokarbonu a popis jediného dosud známého českého ptakoještěra, si lázně zamiloval. Trávil tu každé léto a přesvědčil radní, aby vybudovali městské muzeum pro lepší poznání geologického vývoje země i lázní.

„Účelem tohoto ústavu jest šířiti vědomosti v lidu našem, doplňovati názorně, čemu kdo z knih a škol se naučil, povzbuzovati k pozorování zjevů přírodních a usnadňovati jejich porozumění," pravil Frič. Město dalo pozemek v Raisových sadech, do sbírky přispěl sám vědec, místní vikář poštmistr, budovu navrhl Fričův zeť, architekt Tille. Slavnostně se muzeum otevřelo 11. září 1904 a do roka se naplnil sen dnešních muzejníků - expozici viděly tisíce lidí.

Antonín Frič byl profesorem Karlovy univerzity a později ředitelem Národního muzea, kde se zasloužil o získání proslulé sbírky Joachima Barranda pro paleontologické oddělení. Jeho pražské sbírky savců, ptáků, hadů i obojživelníků patří k nejnavštěvovanějším. Kdo by neznal čtyřtunovou velrybu?

Frič byl také velkým znalcem ryb a zavedl na našich řekách členěná pásma podle jejich výskytu. Jeden z nejvýznamnějších českých vědců 19. století napsal Malou geologii, jež se stala základem pro studenty geologie i amatéry. Také vydával dílo Evropské ptactvo, v němž popsal 451 druhů. Součástí odhalení desky bude v 17 hodin ve Fričově muzeu koncert flétnového souboru Pifferaios.

Zdroj: MF Dnes