Prostřední Nová Ves

Nejmladší z dnešních bělohradských čtvrtí je Prostřední Nová Ves, která vznikla a samosprávu získala až v 19. století, kdy se oddělením od Dolní Nové Vsi.

V r. 1722 se od Dolní Nové Vsi oddělila její středová část zahrnující zhruba prostor dnešního bělohradského náměstí K. V. Raise a zástavba tohoto místa byla povýšena na městečko nazvané Bělohrad. Od té doby pak Dolní Novou Ves tvořily dvě stavebně nesouvisející části, z nichž jedna se táhla od městečka k severu, druhá pak od městečka k jihu. Tento ne zcela vhodný stav přetrval až do r. 1805, kdy v celém českém království a tedy i na bělohradském panství došlo již k druhému a konečnému číslování domů. Při něm domy v dnešní D. N. Vsi a domy v dnešní P. N. Vsi byly očíslovány samostatně i když obě části stále patřily pod Dolní Novou Ves. Vznikl tak velmi nepříjemný stav, neboť v jedné vsi byly pak vždy dva domy se stejným číslem popisným. K vyřešení došlo až v r. 1810, kdy se severní část osamostatnila, dostala svého rychtáře a i jméno Prostřední Nová Ves.

Prostřední Nová Ves na severu začíná nedaleko pod benzinovou čerpací stanicí a stavebně navazuje na Horní Novou Ves. Na jihu končí kousek nad náměstím K. V. Raise, zhruba tam, kde se před prvním domem této vsi označeným čp. 1 již mnohá desetiletí pne mohutná a zdálky viditelná lípa.