Kandidátů do komunálních voleb v Lázních Bělohradu jsme se zeptali, jak by město mělo řešit budoucnost bělohradského zámku.

Dále nás zajímalo, jak je podle nich důležitý obchvat města a jak by vytěsnili dopravu z centra. Dočtete se také, jaký největší problém má město Lázně Bělohrad z pohledu lídrů osmi kandidujících stran.

Najdete i anketu s místními obyvateli.

Jaroslav Kostelníček, Ano 2011, učitel (51 let)
1. S budoucností zámku musí souhlasit většina obyvatel města. Osobně bych přemístil městský úřad do budovy zámku. Také bych sem umístil pečovatelské služby, kulturní sál, klubovnu pro mládež, popřípadě hospic. Ovšem umění je nalézt finanční krytí v rozpočtu města nebo najít investora.
2. Obchvat není již možné prosadit, ale je možnost vytvořit dopravními značkami zákaz jízdy nákladních vozidel centrem města a po lázeňské ulici. Nikde jinde jsem ve světě neviděl, aby nákladní vozidla jezdila centrem lázní. Pro osobní vozidla bych snížil rychlost na 20 km/h a vytvořil zpomalovací retardéry, aby byli řidiči nuceni zpomalit, zejména při přechodu lázeňských hostů do Bažantice a přístupů do jednotlivých budov lázní až po centrum města.

Václav Holubička, ČSSD, senior (80)
1. V prvé řadě by měl mít zámek svého vlastníka, aby dál nechátral a nestala se z něho ruina. V současné době je značně zpustošený, má rozbitá okna a rozkradeny radiátory. Cestu vidím v tom, že se nemovitost bude stále intenzivně nabízet k prodeji, i když je to složité, ale její oprava a provoz nemůže spočívat nadále na bedrech Bělohradských.
2. Obchvat města byl plánovaný už před třiceti lety, jenže na jeho stavbu chyběly peníze. Nebyly tenkrát a nejsou ani dnes. Podepisovali jsme i petici, aby se provoz z centra vytěsnil, protože narušuje lázeňský život.

Jan Šebelík, Koalice TOP09 a Strana svobodných občanů, OSVČ (59)
1. Město má řešit především věci veřejné: silnice, chodníky, osvětlení, … Zámek není věcí veřejnou. Tedy by se měl prodat. Samozřejmě není možné přitom prodat zámecký park, který je veřejným prostorem. Problémem by pro mě mohly být případné požadavky kladené na budoucího majitele. Nakládat závazky na soukromý majetek je v rozporu s ochranou soukromého vlastnictví.
2. Intenzita dopravy v centru Bělohradu (křižovatka v dolní části náměstí) je ve špičce poměrně vysoká, ale nikoli kritická. Obchvat mě proto aktuálně příliš nepálí. Případný obchvat nesmí omezit obyvatele Bělohradu – například uzavírkou Lázeňské ulice. Poslední návrh obchvatu je dobrý. Je komplexní. Jenže na takové řešení nejsou peníze.

Vlastimil Dlab, KSČM, podnikatel (62)
1. Bělohradský zámek je jedna z významných kulturních památek města, která si zaslouží pozornost. Řešení ale není jednoduché, na rekonstrukci je zpracován projekt, ovšem cena rekonstrukce je nad možnosti městského rozpočtu. Na rekonstrukci je zapotřebí cca 400 mil. Kč. Já osobně nejsem pro prodej zámku, ale najít strategického partnera, který by byl ochoten vložit část investičních prostředků a dále se pokusit ucházet o vhodný evropský program. Využití by mohlo být vytvoření prostor pro městský úřad včetně obřadní síně a sálu pro účely města, popřípadě ubytování hotelového typu, domov pro seniory apod. Důležité je nenechat zámek zchátrat.
2. Pro vyřešení dopravní situace v našem městě nechal před čtyřmi lety Královéhradecký kraj zpracovat kompletní dokumentaci, jak pro územní řízení tak pro stavební řízení. Vše bylo zablokováno několika majiteli pozemků. Záměrně říkám přeložka, protože v tomto případě se nejedná o klasický obchvat města, ale celá přeložky by byla v intravilánu obce, to je s rychlostí do 50 kilometrů za hodinu. Je velkou škodou,že k této investiční akci nedošlo.

Jiří Bičiště, SND, místostarosta (43)
1. Otázka na využití zámku „leží na stole" od té doby co město zámek získalo natrvalo do svého vlastnictví a následně ho opustilo SOU. Stále se diskutuje o variantách opravy za finanční účasti města, pronájmu, ale i prodeje. Je jasné, že otázka zámku se musí vyřešit, ale zvolení té správné varianty je souborem několika atributů, například, zda se podaří najít vhodný dotační titul na získání finančních prostředků na opravu nebo zda se objeví zajímavá nabídka na pronájem nebo prodej.
2. Z dlouhodobého hlediska pro další generace je přeložka silnice nikoli obchvat pro rozvoj města důležitá. Po její výstavbě dojde nejen ke zklidnění dopravy v centru, ale zároveň se otevřou další lokality pro již zmíněný rozvoj.

Jiří Bareš, KDU- ČSL, technik (56)
1. Již v roce 2013 jsem několikrát jako zastupitel upozornil na zhoršující se stav Bělohradského zámku. Ve špatném stavu je střecha a do zámku zatéká. Vedení města a většinu zastupitelů to nechává v klidu. Město by mělo začít hlavně s postupnou opravou střechy a intenzivně hledat sponzora nebo spoluinvestora. Po opravě by Bělohradský zámek mohl sloužit jako multifunkční zařízení – městský úřad, sociální služby, městská policie, zdravotní zařízení, lékaři, kulturní zázemí, knihovna, infocentrum a další.
2. Obchvat (přeložka silnice) je pro město velmi důležitý. Současná silnice prochází vnitřním lázeňským územím a tím brzdí rozvoj a snižuje úroveň lázní. V minulém územním plánu města a i v novém, který je těsně před schválením, je zahrnuta přeložka silnice směr Jičín – Miletín. Tato přeložka byla velmi reálná. Bohužel několik málo vlastníků půdy odmítlo pozemky pro přeložku odprodat, a tím celá akce skončila na mrtvém bodě.

Pavel Šubr, Starostové a nez., starosta (55)
1. Kompletní rekonstrukce zámku je odhadnuta zhruba na 200 milionů Kč. Jsem přesvědčen, že tato částka přesahuje možnosti města i při získání dotace (roční rozpočet města je cca 50 milionů Kč a máme před sebou další investice). Město navíc nemá pro zámek vzhledem k jeho velikosti využití. Proto vidím jako řešení najít investora, který buď zámek odkoupí (ale bez parku) nebo zrekonstruuje ve spolupráci s městem. Určitě je nutné jednat i se státem, od něhož město zámek v roce 2009 bezúplatně získalo, což se dnes ukazuje jako danajský dar.
2. O vybudování obchvatu (lépe řečeno přeložky silnic) uvažují představitelé města více než 80 let (byl už v územním plánu města v roce 1930!), takže určitě má význam jak pro lázně, tak pro město a jeho občany. A s rostoucím množstvím dopravy jeho význam roste. Bohužel šanci ho vybudovat z evropských peněz město asi před 8 roky z důvodu nesouhlasu některých občanů ztratilo. Řešení vidím v omezujících opatřeních (omezení a měření rychlosti, radary, přechody pro chodce), které jsme už zajistili. Další řešení vidím v zákazu průjezdu vozidel nad 7,5 tuny Lázeňskou ulicí.

Jan Flégl, Východočeši, policista, (44)
1. Jsou tři možnosti, jak vyřešit budoucnost bělohradského zámku. První je využít jej pro potřeby města, druhý sehnat silného investora ke spolupráci a třetí je prodej. Já jsem zastáncem první varianty, která se ovšem nevylučuje s tou druhou , kde by se při postupné rekonstrukci mohly na zámku vybudovat důstojné prostory pro městský úřad, knihovnu, kulturní středisko a další zájmové činnosti spoluobčanů.
2. Vytěsnit dopravu z centra města se jinak, než stavbou obchvatu asi nepodaří. Částečné řešení by přineslo pouze omezení průjezdnosti města vozidel s velkou tonáží. Vzhledem k dnešní hektické době a vzrůstajícímu počtu vozidel by vybudování obchvatu přineslo především celkové zklidnění provozu ve městě a s tím související snížení hluku, ale hlavně větší bezpečnost pro naše děti a spoluobčany.

Jaroslav Kostelníček (ANO 2011) vnímá jako největší problém města málo pracovních příležitostí pro občany a odchod mladých lidí do větších měst. „Vytvoříme podmínky pro vstup nových investorů do města a tím vytvoříme nová pracovní místa. Udržíme stávající pracovní místa podporou živnostníků, podnikatelů a podporou rozvoje lázeňského a cestovního ruchu. Nebudeme rušit školy a školské zařízení ve městě," slibuje.

Václav Holubička (ČSSD) se domnívá, že město by mělo rozhodně pomáhat starým a nemocným lidem.
„Například v úhradě dovozu jídla či nákupů na malých obcích mají senioři podporu, tak proč to nejde u nás? Pak rozhodně cítím, že je potřeba změna v čele radnice, problémem je i místní doprava, která nám chybí. Vzhledem k současným cenám bych přivítal i větší škálu prodejen s potravinami."

Jan Šebelík (z koalice TOP 09 a Strana svobodných občanů) říká: „Největším problémem není město, ale centrální vláda. Ta ožebračí lidi o polovinu jejich příjmů. Uloupené peníze přerozděluje obcím, ty je pak v dotacích nemravně přelévají do kapes vybraných skupin obyvatel. Těžko s tím z komunální úrovně něco dělat. Pokusme se alespoň nějak to omezit. Vrátit lidem jejich peníze zpět do jejich kapes. Třeba zrušit poplatek za svoz odpadu."

Vlastimil Dlab (KSČM) uznává, že každá obec i město se potýkají s řadou větších nebo menších problémů, které musí řešit. „Naše město patří mezi města, kde je již z velké části vyřešen problém s vodovodem, kanalizací a odpadovým hospodářstvím. V současné době by měly být zahájeny práce na vodovodu a kanalizaci do Brtve, vše je téměř připraveno. Co je nutné řešit v nadcházejícím volebním období, jsou prostory pro kanceláře městského úřadu. Současné prostory jsou již značně nevyhovující, jak pro samotné zaměstnance, ale hlavně pro občany, kteří si potřebují vyřídit své záležitosti. Pokud se nezíská dotace z evropských fondů, bude se muset najít jiné řešení, to je použít vlastní rozpočet. Dále to jsou chodníky a místní komunikace, včetně výměny veřejného osvětlení, vše většinou z vlastního rozpočtu města."

Podle Jiřího Bareše (KDU-ČSL) je Lázně Bělohrad krásné, upravené a celkem poklidné městečko. Chybí zde ovšem městská policie, která by dohlížela na dodržování nočního klidu, kontrolování lidí pod vlivem alkoholu nebo drogových a omamných látek, hlavně v centru města a v zámeckém parku.

Jiří Bičiště (SND) přiznává, že problémů je víc. „Je otázka, na které se občan zaměří. Můžeme začít opravou komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, údržbou zeleně, pokračovat můžeme v oblasti vybavení města (více lokalit pro bydlení, dostavba sportovišť, dobudování inženýrských sítí, zámek, přeložka silnice) a skončíme u rušení nočního klidu, které vygraduje ničením nejen městského, ale i soukromého majetku."

Pavel Šubr (Starostové) uvedl:
„Kromě zámku a přeložky silnic považuji za problém například nízké výdělky v naší oblasti související s krizí v českém lázeňství. Proto společně se starosty lázeňských měst usilujeme o změnu zákonů, které by lázeňství podpořily. Dalším velkým problémem města byl nespravedlivý systém rozdělování daní vybraných státem mezi města a obce. Nejnižší příjmy měla města mezi 2500 až 5000 obyvateli. Díky změně zákona o rozpočtovém určení daní vzrostly našemu městu meziročně daňové příjmy o 36 procent, tedy více než 9 milionů korun. Jsem proto optimista, že se vyřeší i ostatní problémy."

Jan Flégl (Východočeši) poukazuje, že problémem města je malá možnost výběru zaměstnání na Bělohradsku a s tím související nízké výdělky. „Jsme lázeňské město a krize v lázeňství tomu napomohla. Řešení vidím v rozvoji podnikání a podpoře firem nabízejících nové pracovní příležitosti. Naopak díky novému rozpočtovému určení daní a navýšení rozpočtu města se do budoucna podaří realizovat akce, které by jinak město samo neufinancovalo. I tak ale bude město při nákladnějších investičních akcích závislé na dotačních programech."

Zdroj: Jičínský deník