Bělohradské lázně mají za sebou více než stotřicetiletou historii. Pacienti se v bělohradských lázních léčí s širokou škálou léčebných indikací, jako jsou například nemoci pohybového aparátu, kožní nemoci, nemoci nervové, gynekologické nebo onkologické. Léčba pacientů je prováděna za pomocí místních přírodních léčivých zdrojů – sirnoželezité slatinné rašeliny a minerální vody (železité kyselky).
První
dřevěné lázničky vznikly kolem roku 1880 na levém břehu říčky Javorky,
proti kostelu. Zřídil je pražský průmyslník, továrník a poslanec Max
Dormitzer, který bělohradské panství koupil od hraběte Aichelburga. Po
jeho smrti panství zdědili jeho příbuzní, kteří zanedlouho majetek
prodali hraběnce Anně z Asseburgu, která se zasloužila o skutečný vznik
Anenských slatinných lázní. Poté, co bylo objeveno bohaté ložisko
rašeliny v hraběcí Bažantnici, se hraběnka rozhodla využít této
skutečnosti a rozhodla se k provádění léčivých pokusů s rašelinou. Tyto
pokusy se ukázaly být velmi úspěšné. Mimo vodních koupelí se tak
v bělohradských lázních začaly provádět od roku 1885 i koupele slatinné.
V roce 1888 byly již lázně úředně uznány za léčivé a bylo jim povoleno
užívat označení sirné slatinné lázně. Díky rostoucí popularitě města
jako lázeňské destinace získalo obecní zastupitelstvo souhlas ke změně
názvu města. Od 3. března 1905 se tedy město začalo nazývat Lázně
Bělohrad.
V blízkosti lázní se nachází lesopark Bažantnice o rozloze 51 ha, který je rašelinnou lokalitou s jedinečnou vegetací. V minulosti se Bažantnice otevírala pouze po dobu letní sezóny. S přílivem hostů byl vybudován hudební pavilon a rozšířena původní restaurace, ve které se konali věhlasné koncerty a taneční zábavy, na které se sjížděli návštěvníci z širokého okolí. Známá a oblíbená byla tzv. ”kysibelka” - železitá kyselka – tehdy nazývaný Annamariánský pramen, dnes Pramen Vita. Další pramen pak osvěžoval návštěvníky tenisových kurtů vedle bývalé restaurace Bažantnice. V roce 1999 byl vrt, který se nachází u tenisových kurtů, obnoven a bylo zde zhotoveno pítko.
Během
procházky parkem Bažantnice můžeme narazit na malé slatinné jezírko s
ostrůvkem, kde stojí kamenný smírčí kříž datovaný rokem 1787. Toto
jezírko je známé jako Černé nebo Hraběnčino jezírko, a to podle místní
pověsti o hraběnce, která se zde měla utopila poté, co se jí splašil
kůň. Jedná se však jen o pověst, a i samotné umístění smrčího kříže není
původní.
Křížek původně stával u cesty podél řeky Javorky nedaleko Uhlířů, kde však překážel při rozšiřování silnice. Z toho důvodu byl přemístěn do parku Bažantnice, aby se předešlo jeho možnému zničení. Křížek připomínal smutnou událost, kdy místní sedlák utonul v řece Javorka poté, co se jeho kůň splašil u povozu, kterým vezl mouku z mlýna na trh.
Spa resort Tree
of Life byl slavnostně otevřen 22.9.2009. Slavnostního zahájení se
zúčastnila řada zahraničních hostů, členové diplomatického sboru,
představitelé českých i zahraničních společností a partneři Anenských
slatinných lázní. Velice významným hostem byla manželka presidenta
republiky paní Livie Klausová. Na slavnostním otevření resortu se
setkali lidé z deseti zemí světa.
Budova byla navržena Ing.arch.Adamem a je koncipována tak, aby klient našel pod jednou střechou veškeré aktivity, které při pobytu využívá. Prostor recepce je přes kolonádní chodbu otevřen do bambusové zahrady. Interiéry zpracoval spolu s MUDr.Ferbrovou Ing. arch.Drobný.
Celý komplex byl vybudován v rekordně krátkém čase. Od zahájení vlastní stavby do nástupu prvních klientů 29. 7. 2009 uplynulo pouze 13 měsíců! Na stavbu resortu získala společnost dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a na spolufinancování se podílela i Komerční banka a.s. Tento projekt pomohl společnosti vytvořit nejmodernější a nejucelenější objekt lázeňské turistiky v Královéhradeckém kraji.
Převzato z webové prezentace Spa resortu Tree of Life
Česká televize ve spolupráci se Sdružením lázeňských míst ČR a agenturou CzechTourism natočila desetidílný seriál o lázeňských místech České republiky. Seriál je zaměřen na možnosti sportovního, turistického a kulturního vyžití ve vazbě na lázeňskou péči v jednotlivých lázeňských městech.