Městské kulturní středisko Lázně Bělohrad uvádí pořad Živák lázeňský. Pořad pro milovníky folkové, trempské, country a příbuzné muziky se postupem času stal výběrovým předkolem letního Country festivalu „Pod Hůrou“.

Na podzim loňského roku vstoupil pořad do svého osmého ročníku.
V Bělohradě dobře známý Mirek Ošanec uvede v sále lázní jeho čtyřicáté deváté pokračování, do kterého pozval další vynikající interprety. 

V pořadu vystoupí písničkářka Bodlo a duo Hluboké nedorozumění.

Pořad je natáčen a uváděn na internetovém Country rádiu.

Vstupné 50 Kč.

Bodlo

Vznik skupiny se datuje do dubna r. 1985. Žánrová škatulka pro nás asi neexistuje a jsme za to rádi. V roce 2014 své schůzky k tvorbě, její autocenzuře, i třeba jen prostému tlachání praktikujeme ve zkušebně, kterou pro kapelu vybudoval Pišta ve svém domě.

Od roku 1990 do 2011 probíhaly zkoušky v Kulturním a společenském středisku KASS v Chodově, kde nám jeho ředitel vycházel vstříc místností, kde se jsme se mohli v podstatě kdykoli ke zkoušení sejít (což je záslužný čin, zvlášť když byla tato služba zdarma).

Vidět jste nás mohli na festivalech známých, ale i na těch méně známých, stále fungujících i zaniklých, jako jsou nebo byly Folková Růže, Zahrada v Náměšti na Hané, Porta, Muzika v Hrádku u Rokycan, Struny na ulici v Plzni, Amfolkfest, Sokolovský Dostavník, Vyšehraní, Country kamion, Festiválek na konci světa.......

Veškeré muzikantské úspěchy máme pečlivě uložené v paměti. Některé z nich ale tak hluboko, že je těžké si je vybavit. Proto se organizátorům, u nichž jsme zabodovali a v tomto textu je neuvedli, omlouváme a po upozornění doplníme. Vyjímáme tyto: 3 Porty (dvě autorské - 2006 a 2007, jedna divácká - 2007), Notování pod Vyšehradem v roce 2007, Muzika v Hrádku u Rokycan 2006. Potěšující pro nás byla i několikaletá nominace na Krtečka (Zahrada v Náměšti na Hané), kde jsme se pravidelně umisťovali v první patnáctce.

Došlo i k jistým kuriozitám: Loketský kotlík 1996 - divácká soutěž, kde nás obecenstvo dotlačilo ke dvěma přídavkům, čímž jsme byli ze soutěže vyloučeni, načež návštěvníci při vyhlašování nesouhlasně mručeli. Z hluboké historie bych vzpomenul léta 1990 až 1993, kdy jsme vyhrávali Tuláckou X., následující rok jsme hráli jako hosté a napřesrok byli členy poroty soutěže.

Až se nám začalo zdát, že se všude něco děje a u nás pořád nic. Po třech letech pořádání folkových večerů v Chodově a Karlových Varech, jako součást sdružení Folkotoč, jsme se rozhodli uspořádat vlastní hudební přehlídku a v červnu roku 2000 zorganizovali celodenní akci nazvanou Chodovský poplach. Během 10 úspěšných ročníků (2000-2009) vystoupilo celkem 34 skupin a 5 písničkářů. Od roku 2008 pořádáme Habartovský festival.

Mimo jiné nás můžete slyšet i na rozhlasových vlnách některých rádií, jako třeba ČRo Plzeň, ČRo Ústí nad Labem, ČRo Ostrava, Country rádio, Egrensis a další. Na požadavky pořadatelů a pro rádia jsme natočili 5 demo CD (1998, 2002, 2005, 2007, 2009, 2011).

Hluboké nedorozumění

Ačkoliv kapela svým názvem v podstatě prezentuje stav totálního nepochopení, jejím pilířem je přesný opak. Téměř všichni členové se navzájem potkali při jamování na folkových festivalech a prostě si padli do oka. Na počátku vzniku kapely bylo právě setkání Ládi Černého a Petra Vratného v létě roku 1999. Na přelomu roku 2000 k sobě přibrali ještě zpěvačku Janu Štěrbovou a na podzim basistu Pavla Škopa, který byl Petrovým spoluhráčem v již jeho předchozí kapele Merliton. Ten z počátku jen hostoval, ale postupně přešel v právoplatného člena. V roce 2000 se tedy kapela dala dohromady a rozkoukávala se.

V roce 2001 byla už ke slyšení na nejednom festivalu a sem tam se objevil nějaký ten drobný úspěch v podobě vítězství na openscénách ( Toulavá písnička - Rumburk, Kutnohorská kocábka ). Na svých cestách za muzikou se uprostřed léta Nedorozumění potkalo s Eliškou Zachariášovou a po pár společně prozpívaných nocích ji vtáhlo mezi sebe. A protože se moc nebránila od podzimu 2001 do konce zimy 2002 vystupovala skupina v pětičlenné sestavě. V tom období si celkem úspěšně zavedla svou stálou scénu v žižkovské hospůdce Muzika a jednou měsíčně zde vystupovala se svým hostem.

Na sklonku zimy 2002 tedy odešla Jana Štěrbová a kapela se tak vrátila opět ke čtyřčlenné sestavě. Ačkoliv se díky tomu již podruhé během půl roku převlékaly písničky do nového kabátu, nic mu to neubralo na silách. V Polabském kole Trampské porty si vysloužil postup do semifinále v Ústí nad Labem. Mimo to téměř nepřetržitě od května do září Hluboké nedorozumění vystupovalo na mnoha festivalech ( Jihočeské zpívání, Folkové prázdniny v Náměšti n. Oslavou, Zahrada, Muzika v Hrádku u Rokycan, Prázdniny v Telči, Kutnohorská kocábka a další... ).

Na jaře 2003 vydala kapela vlastním nákladem své první CD Mandarín, pomeranč a ti druzí, které nabídlo nejen přehled dosavadní hudební tvorby kapely, ale majitelům PC také zpěvník a kroniku kapely. Skupina se opět propracovala do semifinále ústecké Trampské Porty. Poprvé ale zaznamenala také úspěch v rámci konkurzu Zahrady. A tak Hluboké nedorozumění vystupovalo na Slunovratu a v soutěži o Krtky na Zahradě. V létě opět následovalo putování po různých festivalech. Podzim ovšem definitivně odvál dosavadní stálou scénu Muziku. A tak kapela během zimy putovala po různých pražských klubech.

Rok 2004 přinesl zatím Hlubokému nedorozumění dvě druhá místa (Polabské kolo Trampské Porty a Paracountry 2004) a další nominaci na Slunovrat. V té době vychází skupině zpěvník, který kromě písní z uvedeného CD obsahuje už i úplné novinky.

Konec léta 2009 přinesl nejprve nové CD pojménované jednoduše Hluboké nedorozumění a po dlouhých osmi letech také změnu v sestavě, když konec svého působení oznámila Elka. Sama přitom měla jednu představu o své nástupkyni. Ta se shodla i s první myšlenkou Jepťáka a Klokana (Škopy ji neznal), a tak do kapely přistoupila Mária Chrenková. Zároveň začalo HN pořádat nový pořad Pitkovický Folk, který obvykle měl 3-4 účinkující a pak následoval v sále pražské Pitkovické hospody jam session do ranních hodin.

Po několika basových záskocích doplnila v roce 2012 kapelu Eliška Krausová na postu druhé zpěvačky. HN sbory se tak staly ještě údernějšími a živelnějšími. Zároveň Eliška s přehledem vyhrála titul největší kapelní nenažerky. Pořad Pitkovický Folk se postupně změnil na HN Jam. Koncept zůstal stejný, ale kapela se s ním začala stěhovat po různých pražských klubech. V roce 2016 světlo světa spatřila ochutnávka budoucího dalšího CD. Pod jménem "Příště toho bude víc!" tak HN vydalo pětici písní, která je první studiovou nahrávkou aktuální sestavy HN.

Repertoár HN je převážně z vlastních zdrojů a pohybuje se hlavně od trampu k folku s výlety do dalších hudebních stylů. Na konkrétní styl se nezaměřujeme prvoplánovitě. Vyšlo to z každého z autorů. Autorský tým tvoří celá pánská část kapely. U Ládi více převažují trampské motivy, u Petra zas ty folkové. Pavel je v tomto ohledu nevypočitatelný a nikdy se neví, zda z něj vypadne věc folková, trampská nebo něco, co by se hodilo nejlíp třeba do rocku. Žánrový vývoj HN je tak ovlivněn hlavně tím, kterého autora v dané době nejvíce líbá můza. HN není kapelou, která by udivovala brilantními muzikantskými kousky. Jejím cílem je spíše rozdávat pohodu a písničky, které si člověk může i sám zahrát a zazpívat.