Talisman,
aneb komedie o vdavekchtivých vdovách

Johann Nepomuk  Nestroy

Režie: Vlasta Fischer
Hudba: J.R. Rosenkranz a A.Michna

Třeskutá satirická fraška „Talisman“ je dokladem typicky Nestroyovského poselství, podle něhož lidé nejsou ničím jiným než pouhými blázny osudu.  Talisman napsal Nestroy nejen jako komedii o svádění žen muži a mužů ženami, ale hlavně o přetvářce a lidské touze uvěřit iluzi. Prostřednictvím jazyka se tak dostávají na povrch omezenost, nadřazená inteligence, umělé vzorce chování a další charakteristické rysy.

Titus Zrzavec, mladý muž s ambicemi, ale s prázdnou kapsou … a zrzavými vlasy, se uchází o místo tajemníka u paní hraběnky. Ta však nesnáší zrzavé lidi a nechá jej vyvést bez pořízení. Titovi se náhodou podaří zachránit topícího se kadeřníka a ten mu na oplátku dá TALISMAN - černou paruku. Zkraje to mladík považuje za trapný žert, ale pak se rozhodne paruku využít ve svůj prospěch. Nejprve se dostane do přízně zahradnice Flóry, kterou však záhy vymění za výhodnější partii - komornou Konstancii, kterou taky odvrhne, jen aby se hřál na výsluní přízně samotné hraběnky Isabely . Podle toho jak mladík ví, co na jakou ženu platí, tak stoupá výš na společenském žebříčku. A tak má Titus příležitost  rozehrát příběh plný  jazykové virtuozity, rafinovanosti a nejrůznějších zápletek, které nakonec vyústí v situační komiku.Ale jenom do té doby, než se zjistí, že není ani brunet, ani blondýn, ale zrzavec schovaný pod parukou. Všemi odvrhnutý Titus dostává další šanci příchodem bohatého strýčka Špunta z Korku. Naráz se mění názor všech žen a z "chudého ryšavého pobudy" je ta nejlepší a nejžádanější partie. Ale Titus, sám poučen pokrytectvím a falší, volí teď srdcem a ne podle společenského postavení.