Zveme vás na slavnostní program k 160. výročí narození bělohradského rodáka, spisovatele Karla Václava Raise. Program proběhne v sále lázní 7. 4. od 19 hodin. Vedle připomínky výročí spisovatelova narození vystoupí flétnový soubor Pifferaios.

Vstupné zdarma.

K. V. Rais se narodil v Bělohradě 4. ledna 1859 v chalupě na horním konci náměstí v chudé rodině. Po idylickém dětství, ve kterém poznal lásku svých nejbližších, odešel na učitelský ústav do Jičína, který ukončilo v roce 1877. Odtud odešel jako učitel do Trhové Kamenice. Od roku 1882 byl jmenován učitelem v Hlinsku. Tam se také seznámil se svojí budoucí manželkou Marií Hroznou. Po deseti letech po nástupu do učitelského stavu odchází do Podolí a v roce 1899 je jmenován ředitelem školy na Královských Vinohradech, kde pracuje až do odchodu do penze v roce 1920. Umírá v roce 1926. Hrob K. V. Raise je na Vinohradském hřbitově v Praze.

Do svého rodného městečka Bělohradu se Karel Václav Rais vždy rád vracel. Miloval kraj pod Zvičinou a jeho prostý lid. Svou znalost místa a prostředí promítl do svých knih.

Počáteční práce psal pro mládež, tyto práce souvisejí s jeho učitelským povoláním, jejich cílem bylo vychovávat mladou generaci.

Později (zhruba od r. 1890) ho začali zajímat horalé, výminkářská otázka a především generační problémy. V jeho díle najdeme postavy s vysokými morálními zásadami, které by rády něco změnily, ale v podstatě jsou velmi slabé.

Téměř všechna díla vycházejí z podkrkonošského venkova, jeho rodiště, které vášnivě miloval, a zabývají se sociální problematikou. Problémy neřeší, ale pouze je popisuje. Charakteristiku tvoří z velké části pomocí dialogu.

Například dílo Západ se ale odehrává na Českomoravské vysočině, ve vesničce Studenec.
Nejvíce se zajímal o osudy těch, kteří se nemohli bránit, tj. starých lidí a dětí. Ve svých dílech se Rais zabývá psychologií postav. Povaha postav je založená na jejich konání a jednání. Neméně důležitá je mluva, která je doprovázena gesty jednajících postav. Největší prostor je v jeho románech věnován dialogu mezi postavami, z něhož vyplývá, jak postavy vnímají ostatní a také sebe samotné. Z dialogů se v Raisových dílech dovídáme také informace o motivaci jednání jednotlivých účastníků děje. Ve svých prózách často líčí konflikty starší a mladší generace. (Wikipedie)