Lázně Bělohrad

Geneze názvu Horní Nová Ves je shodná s genezí názvu pro Doíní Novou Ves, která je zmiňována a vysvětlena na předchozích stránkách této publikace. Dále se tedy k r. 1594, kdy byl dělen majetek Zůstavitele Jana Škopka z Bílých Otradovic mezi jeho syny a kdy bylo zapotřebí nějak označit oba díly mezi dědice rozděleně Nové Vsi. Severní „ horní" díl (odtud název Horní Nová Ves) spolu s Novým dvorem pod Byšičky připadl nejstaršímu ze synů Kartu Škopkovi a zůstat součástí Pecky. Vdova po Karlovi se roku 1603 provdá ta za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a ten se stal majitelem panství. Až v průběhu třicetileté války byla Horní Nová Ves již natrvalo připojena k bělohradskému panství a opět se tak spojila s částí „dolní". Nutno podotknout, že jíž v dávno zaniklém „Kartouzském mlýně" čp. 45 v devadesátých letech 17. století mlynařil a v r. 1715 zemřel „praprapředek" JUDr. svob. pána Fr. Lad. Riegera, českého politika 19. století a zetě Fr. Palackého.

Dnešní bělohradská „čtvrť" Horní Nová Ves začíná na severu na úpatí jižních svahů Hůry, táhne se po obou březích Javorky a na jihu nedaleko pod benzinovou čerpací stanicí stavebně navazuje na Prostřední Novou Ves.