V druhé polovině 16. století byla značně protáhlá Nová Ves (jak se tehdy nynější městečko Lázně Bělohrad jmenovalo) součástí peckovského panství, které spolu s hradem Peckou vlastnil Jan Škopek z Bílých Otradovic. Když Po jeho smrti byla v r. 1594 pozůstalost dělena mezi syny, připadl severní a s ohledem k toku Javorky „horní" díl Nové Vsi nejstaršímu ze synů Karlu Škopkovi a zůstal součástí Pecky. Jižní díl, tedy „dolní", připadl pak mladšímu Petru Škopkovi a spolu s tvrzí Bělohradem byl součástí statku bělohradského. A zde je prvopočátek dnešních názvů Horní a Dolní Nová Ves. I když u následujícím století se obě části opět a již natrvalo spojily a staly se součástí bělohradského panství, přesto si každý z dílů zachoval svého rychtáře.
Dnešní bělohradská „čtvrť" Dolní Nová Ves začíná hned pod kostelem a je již jen zbytkem původní, o hodně rozsáhlejší tehdejší Dolní Nové Vsi. Nejprve se v r. 1722 z jejího středu kolem zámku vydělilo městečko Bělohrad, v rozmezí let 1805 - 1810 se pak oddělila její severní část a vznikla další z bělohradských čtvrtí - Prostřední Nová Ves.